První výsledky výzkumu Současná česká rodina: Co ovlivňuje plodnost v době pandemie?
Dopad současné pandemie na početní velikost obyvatelstva byl často zmiňován především s ohledem na jeho úbytek v důsledku nárůstu počtu zemřelých. Na početnosti obyvatelstva se ale podstatnou měrou podílí i proces opačný – plodnost. Jakým způsobem se stavíme k narození dítěte v této době? Co vše při svém rozhodování zohledňujeme? A jak to skutečně ovlivňuje naše jednání? Odpovědi nejen na tyto otázky hledá právě probíhající vědecký výzkum, na kterém se podílejí i demografové z naší fakulty.
Předběžné výsledky stále probíhajícího výzkumu Současná česká rodina ukazují, že většina osob ve věku od 18 do 69 let považuje stávající situaci za nepříznivou (58 %) pro narození dítěte. Najdou se ovšem i tací, kteří stávající situaci hodnotí jako příznivou pro narození potomka (12%). Odlišné vnímání aktuální situace souvisí i s vlastními záměry mít či nemít dítě v následujících třech letech. Častěji plánují dítě ti, kteří hodnotí stávající situaci jako příznivou pro narození potomka (26–28 %). Na druhou stranu, i mezi těmi, kteří považují stávající situaci za nepříznivou, nalezneme potenciální rodiče.
Co ovlivňuje rozhodování jedinců, zda mít či nemít dítě, v době pandemie? Nejvíce zvažovány jsou obavy o zdraví a z dostupnosti zdravotní péče, obavy z budoucnosti a finančního zajištění (zohledňováno 40–50 % respondentů). Tyto obavy jsou častěji uvedeny respondenty, kteří nemají v plánu narození potomka v následujících třech letech. Na druhou stranu, pozitivní vliv je zaznamenán v případě, že respondent bere v potaz větší možnosti práce z domova či mu pandemie umožnila trávit více času s partnerem/partnerkou (uvedeno cca 30 % respondentů). Předběžné výsledky přispívají k diskuzi o nerovnoměrném dopadu pandemie na různé skupiny našeho obyvatelstva i v případě jejího reprodukčního chování, neb je zřejmé, že možnosti práce z domova a stability zaměstnání a příjmu se liší s ohledem na vzdělání a obor profesního působení jedince.
K lepšímu porozumění dopadům stávající pandemie, ale i dalších potřeb české společnosti přispívá právě probíhající výzkum Současná česká rodina, na kterém se podílí výzkumní pracovníci z Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity v Brně. “Tazatelé spolupracující agentury SC&C jsou právě v terénu a oslovují k účasti vybrané domácnosti, proto budete-li mít možnost, neváhejte se zapojit a za případnou spolupráci budete i finančně odměněni,” říká docentka Jiřina Kocourková z katedry demografie a geodemografie PřF UK, která je jednou z odborných garantek projektu. Získaná data poslouží mimo jiné pro tvorbu dokumentů, které jsou oporou pro vytváření opatření v oblasti reprodukčního chování a rodinné politiky, jakými je například výroční Zprávy o rodině či Strategie rodinné politiky. Na podrobných analýzách se mimo pracovníků Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity v Brně podílí i pracovníci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Zdroj: Přírodovědecká fakulta UK
