VIII. vlna COVID výzkumu: Stoupá zájem o očkování, důvěra ve stát na minimu!
Přinášíme první letošní edici našeho opakovaného výzkumu na téma pandemie COVID-19. Sběr dat metodou CAWI proběhl v období 20.2. – 24. 2. 2021 na celkem 1 422 respondentech. Data byla zvážena na populaci ČR 18+.
Za jak závažné riziko považujete virus Covid-19 pro Vás osobně?
Subjektivní vnímání viru jako ohrožení je v současné době velmi podobné jako na konci března 2020. Zásadní je v tomto případě věková struktura – dvě třetiny seniorů 65+ let se cítí ohroženo proti „pouhé“ třetině nejmladší generace 18 – 34 let. Není žádný rozdíl mezi lidmi, kteří deklarují, že sami prodělali COVID a těmi bez zkušenosti s touto nemocí. Míra obavy nesouvisí ani s počtem lidí, o kterých daný respondent ví, že byli nemocní.
Znáte někoho, kdo má / měl ve Vašem okolí onemocnění COVID-19? V období od zaří 2020 do února 2021
Stále platí, že mladší lidé znají častěji někoho, kdo nemoc prodělal – průměrně mezi 10 a 13
osobami, zatímco u seniorů 65+ let je průměrný počet takových lidí zhruba 8. Souvisí to
s velikostí sociálních sítí (počet lidí v blízkém okruhu), ekonomickou aktivitou apod.
Do jaké míry Vás současná karanténní opatření omezují?
Protože výzkum proběhl ještě před začátkem dalších zpřísnění, která budou pravděpodobně platit od začátku března 2021, lze očekávat, že se bude pocit omezení zvyšovat (alespoň na přechodnou dobu).
Vnímání omezení jsou v opačném gardu než vnímání rizika viru – mladá generace je vnímá silněji, senioři 65+ se naopak cítí omezeni méně. Obecně lze říci, že nejvíce si omezení uvědomují mladí lidé žijící ve větších / velkých městech, protože je do značné míry omezen jejich způsob života (práce, kultura, sport) a také možnosti (život v bytě, kancelářská práce, malé děti).
Který postoj v souvislosti s koronavirovou situací Vás teď lépe vystihuje?
Zájem o zpřísnění opatření roste s věkem, mezi seniory 65+ je takových lidí třetina, zatímco v nejmladší generaci jen každý pátý. Naopak téměř dvě pětiny lidí volají po normálním životě bez nařízení (ale to neznamená, že nechtějí dodržovat žádná opatření) a tento scénář deklarují především lidé do 50 let.
Střední cesta je blízká zhruba 40% respondentů. Nejčastěji se objevuje potřeba rozsáhlého očkování, testování, trasování a přísného dodržování stávajících hygienických opatření (respirátory, velké rozestupy), ochrana rizikových skupin a zároveň pomalé otevírání ekonomiky.
„Stát by měl upravit stávající pravidla, žádné jednou rozvolněno, jednou lockdown. Stále nějaká stejná opatřeni, do obchodu jen určitý počet lidí, stále s rouškou, nechat všechny pracovat, všichni máme finanční závazky a musíme je plnit.“ (citace)
„Více chránit zranitelnější část obyvatelstva, zbytek bych vrátila do normálnějšího života. Za přiměřených opatření.“ (citace)
„Více testovat, zajistit dostupnost roušek/respirátorů, motivovat lidi, aby zůstávali v karanténě/izolaci.“ (citace)
„Pokud neumíme kontrolovat a sankcionovat nastavené pravidla, stávají se zbytečnými, je málo zdůrazňován význam osobní odpovědnosti a disciplinovanosti a závažnost onemocnění, nehledě na bezohlednost ke zdravotníkům.“(citace)
Necháte se očkovat proti COVID-19?
Poprvé od května 2020, kdy se začalo mluvit o očkování proti COVID, se ochota lidí dostala přes pomyslnou 50% hranici a příznivci očkování tak převažují nad odpůrci. Ochota
k očkování je nejvyšší v seniorské kategorii 65+ a postupně se snižuje směrem k mladším ročníkům. Vyšší ochota je patrná také u mužů a mezi lidmi s vyšším vzděláním.
Jak současnou situaci Vaše domácnost zvládá v oblasti peněz
a hospodaření?
Od podzimu 2020 dochází k mírnému nárůstu domácností, které mají výrazné finanční problémy. Stále platí, že nejvíce ohroženou skupinou jsou ženy bez maturity, které mají děti do 15 let – téměř pětina z nich deklaruje, že má opravdu vážné finanční problémy a další pětina musí výrazně šetřit.
Jak důvěřujete našemu státu, že situaci zvládne?
Ve srovnání s jarem 2020 je situace obrácená – před rokem důvěřovalo státu téměř 80% populace.
Míra důvěry je velmi ovlivněna věkem respondenta – mezi seniory 65+ je zhruba polovina důvěřujících, ale v nejmladší generaci do 34 let je skepse drtivá a dosahuje 84%.
Nárůst skepse souvisí také se vzděláním (čím vyšší vzdělání, tím nižší důvěra) a také je vyšší ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel.
Považujete informovanost o epidemii Covidu-19 za …
Po roce zkušeností s COVID-19 dochází k výraznému nárůstu počtu lidí, kteří považují informace za nedostatečné – pravděpodobně to souvisí především s charakterem informací a nikoliv s jejich množstvím, jak vyplývá z doplňujících komentářů respondentů.
„Schází nám informace, které by přesně vysvětlovali, proč jsou zrovna tyto restrikce a k čemu mají pomoci, protože jak vidíme, u nás se to stále i přes restrikce zhoršuje.“(citace)
„Je to totální chaos, ve kterém se už asi nikdo nevyzná. Třeba naposledy, jen namátkou, stát po nás vyžaduje nošení respirátorů FFP2, či nanoroušek, ale neřekne/není schopen zajistit, které značky/prodejci jsou důvěryhodní a lze jim věřit, protože na trhu se objevuje řada spekulantů, kteří se neštítí ničeho a prodávají za drahé peníze nefunkční zboží. Podobných příkladů se najde celá řada.“.(citace)
Kterým teoriím o COVID-19 věříme?
v čínských laboratořích
Covid jako dílo přírody je teorie typická pro muže, naopak ženy věří častěji v umělou čínskou výrobu případně v možnost, že se jedná o moderní biologickou zbraň. Pohlaví má v tomto směru určující a dominantní vliv.
Svou roli v důvěře jednotlivým teoriím hraje také vzdělání, je patrné, že vysokoškoláci se nejčastěji kloní k variantě „přírodního produktu“.
Plánuje se postupný návrat dětí do škol s tím, že děti se budou pravidelně testovat. Jaký je Váš názor?
Názor na testování dětí je mírně ovlivněn věkem a pohlavím. Starší občané a především senioři 65+ s tím souhlasí častěji a vyšší pozitivní nastavení vidíme také u mužů.
Zásadní je ale fakt, zda v domácnosti jsou děti, které chodí na první stupeň ZŠ. Rodiče těchto dětí se rozdělují na téměř shodné dvě poloviny – jedna testování dětí podporuje, druhá je proti testování (a v tomto případě jsou to častěji maminky než otcové). Je patrné, že v této skupině bude nutné více přesvědčovat o potřebnosti testů a také o minimálních rizicích pro testované děti.
Které změny v práci se Vás týkají v souvislosti s COVID-19?
Práce z domova se týká častěji nejmladší generace do 34 let a také vysokoškoláků. Jednoznačně zde dominuje Praha, kde deklaruje zkušenost až 50% lidí.
Nejmladší generace se ale také častěji týká zkušenost se ztrátou práce kvůli pandemii.
Jak dlouho už můžete pracovat vzdáleně?
z domova
Největší nárůst vzdálené práce začal na jaře 2020 s příchodem pandemie, další pětina pracovníků přibyla na podzim a případně v roce 2021.
Mezi lidmi, kteří pracovali vzdáleně už před pandemií, se výrazně častěji vyskytují muži než ženy, žádné jiné sociodemografické nebo geografické vlivy se nepotvrdily.
Startuje 10. vlna sběru dat projektu SHARE 50+ v Evropě!
S posledním zářijovým dnem startuje v České republice sběr dat 10. vlny…
Otázky na víkend: Volby, jak je neznáte!
Druhá část zářijových ONV se věnuje volbám a tomu, jak se při…