Slovníček pojmů v sociologickém a marketingovém výzkumu

Analýza dat – Rozbor, nebo také zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší, prováděné na datovém souboru, získaném nejčastěji (ale ne nutně) z dotazníkového šetření.

Analýza konkurence – Rozklad a popis konkurentů na základě dílčích aspektů jako jsou např. obrat, velikost, zaměřeni, apod.

Anketa mezi občany – Náhodné dotazování mezi respondenty, jejichž společným znakem je to, že jsou občany konkrétní obce nebo města. Není nijak systematická.

Budování značky – Utváření obrazu produktu nebo služby takovým způsobem, aby jej přijímala a vyhledávala co největší část cílové skupiny.

Call centrum – zázemí pro operátory, kteří provádějí dotazování metodou CATI. Je vybaveno telefony pro realizaci rozhovorů a počítači pro záznam odpovědí. Průběh telefonického dotazování je v call centrech předmětem supervize.

CAPI – Kvantitativní metoda sběru dat prováděná tazatelem v terénu, využívající k záznamu dotazování přenosný počítač, respektive standardizovaný dotazník v něm. Výhodou metody je okamžitý převod získaných dat do elektronické podoby, snížení rizika chyby tazatele. Je ideální pro sběr dat v domácnostech a také při rozsáhlých dotazníkových šetřeních.

CASI – „Samosběrná“ kvantitativní metoda sběru dat, využívající k záznamu dotazování přenosný počítač, respektive standardizovaný dotazník v něm. Oproti metodě CAPI však odpovědi na otázky zaznamenává přímo respondent.  Je ideální pro sběr dat v případě dotazníku obsahujícího pro respondenta citlivá nebo nepříjemná témata.

CATI – Kvantitativní metoda sběru dat využívající k dotazování respondentů telefonické hovory a k záznamu jejich odpovědí počítače, respektive standardizovaného dotazníku v něm.  Sběr dat se provádí nejčastěji v tzv. call centrech. Výhodou metody je okamžitý převod získaných dat do elektronické podoby, snížení rizika chyby tazatele a také cena. Nevýhodu pak nemožnost ukázat respondentovy jakékoliv vizuální prvky (obrázky, možnosti odpovědí, apod.).

CAWI – Kvantitativní metoda sběru dat, probíhající výhradně online s pomocí interaktivního webového dotazníku, který je respondentů zprostředkováván nejčastěji prostřednictvím webového odkazu (např. v emailu). Výhodou je neomezené užití grafický prvků, nebo např. videa a také cena. Data jsou okamžitě k dispozici v elektronické podobě.

Cenové testy – Testy zaměřené na vnímání ceny produktu nebo služby z různého hlediska. Nejčastěji se hledají 4 cenové hladiny: Cena, kdy se produkt vzhledem ke své povaze jeví jako neúnosně levný (nekvalitní), relativně levný, relativně drahý a neúnosně drahý.

Cílová populace – Skupina všech lidí, pro které jsou výsledky výzkumu platné. Jinými slovy ta část celkové populace, která splňuje výběrová kritéria pro účast v konkrétním výzkumu (např. Populace 50+ v projektu SHARE)

Cílová skupina – jasně definovaná skupina lidí, které chceme oslovit (např. výzkumem nebo marketingovou kampaní)

Cusotmer satisfaction – viz Spokojenost zákazníků

Data z veřejných zdrojů – Volně dostupné informace, které různé instituce dávají bezplatně k dispozici a na jejichž základě lze také činit datové analýzy.

Desk research – Sběr a analýza sekundárních dat.  Využívají se pro něj databáze, již zpracované výzkumy, výroční zprávy, obchodní zprávy, odborná periodika, aj. Zjištěné údaje lze využít pro přípravu primárního výzkumu.

Dotazník – Soubor otázek, nástroj dotazování a nejčastější způsob sběru informací. Obsahuje předepsané otázky, které jsou kladeny ve standardizované podobě. Slouží také pro přímý záznam odpovědi respondenta (a to v případě jak papírového, tak elektronického dotazníku). Obsahuje předdefinované typy otázek (otevřené, polootevřené a uzavřené).

Dotazník na spokojenost – Dotazník, který obsahuje otázky, jejichž pomocí můžeme měřit spokojenost zákazníků/klientů s produktem či službou.

Exit poll – Speciální druh výzkumu, kde jsou respondenty voliči, kteří právě opustili volební místnost. Ti jsou dotazování na to, koho právě volili. Výsledky exit pollu se zveřejňují bezprostředně po uzavření volebních místností a slouží jako co možná nejpřesnější odhad výsledku voleb.

Focus Group – Kvalitativní výzkumná metoda, při které malá skupina respondentů diskutuje téma za přítomnosti moderátora. Obvykle trvá 1,5 – 2 hodiny. Výhodou této metody je interakce mezi účastníky skupiny v reálné situaci. Focus Groups se nejčastěji využívají k získávání informací o pocitech a názorech respondentů na různé produkty, reklamy či služby.

Hloubkový rozhovor - viz IDI

IDI – Jinak také hloubkový rozhovor je kvalitativní výzkumná metoda, při které je s respondentem veden podrobný rozhovor. Ten se odvíjí od předem připraveného scénáře v příjemné a otevřené atmosféře. Cílem je zjistit co nejvíce detailů ze života respondenta, jeho zkušenosti, názory, postoje, motivy, hodnocení. Užívá se zejména tehdy, když je cílová skupina úzce profesně zaměřená či pracovně vytížená, jde-​li o citlivé téma, nebo když se předpokládá, že dynamika diskusní skupiny by působila kontraproduktivně.

Image značky - Odborný termín pro afektivní a celkovou představu značky nebo výrobku ve veřejnosti, záměrně pěstovaný s cílem být úspěšný. Na budování image značky často stojí firemní marketingová strategie 

Index spokojenosti – poměrné číslo, které je tvořeno podílem dvou nebo více údajů, pomocí kterých je spokojenost měřena.

Kontrola kvality – měření zvolených hodnot nebo pozorování vybraných vlastností, které určují kvalitu produktu nebo služby. Jejím úkolem je číselné vyjádření kvality a udržení tohoto čísla ve stanoveném intervalu. Zvýšení požadované kvality má většinou za následek růst vstupních nákladů. 

Konzultace k výzkumu – Soubor odborných rad udělených v přímé návaznosti na výsledky sociologického nebo marketingového výzkum za účelem doplnění vysvětlení zjištění, případně rozvinutí doporučení výzkumnou zprávou učiněných.

Kvalitní výzkum – Výzkum, který striktně dodržuje stanovenou metodologii a zaručuje tak vysokou kvalitu shromážděných dat a relevantnost závěrů, které jsou na základě takových dat učiněny. Běžnou součástí takového výzkumu je i zpětná kontrola procesu sběru dat.

Kvótní výběr – Způsob získání výběrového souboru při statistickém šetření.  Základní idea spočívá v předpokladu, že shoda složení výběrového souboru se souborem základním z hlediska vybraných identifikačních znaků zajistí také shodu statistického rozdělení ostatních znaků, které tvoří předmět zjišťování. 

Loajalita zákazníků – Věrnost zákazníků konkrétní značce. Je vždy založena na autoritě a to bez ohledu, na to, od čeho je autorita odvozována. Jejím předpokladem je dobrovolnost, tedy možnost změny ze strany toho, kdo ji prokazuje. 

Metody analýzy dat – postupy, pomocí kterých dochází k rozboru datových souborů. Na jejich základě jsou zpracovávány výsledky datové analýzy.

Míra spokojenosti – Číselné vyjádření spokojenosti na základě předem stanovených kritérií 

Nespokojený zákazník - Zákazník, jehož míra spokojenosti nedosahuje po změření hodnot, které jsou před jeho provedením výzkumníkem stanoveny.

Online výzkum – viz CAWI

Operátor – Tazatel, který své rozhovory provádí výhradně s využitím telefonu (Viz. CATI metoda) v prostorách tzv. call centra a odpovědi respondenta zaznamenává do přeprogramovaného dotazníku v počítači. Nově lze pro operátory zaznamenat  také označení agenti.

PAPI – Kvantitativní metoda sběru dat prováděná tazatelem v terénu, využívající k záznamu dotazování standardizovaný dotazník v papírové podobě. Díky minimálnímu potřebnému vybavení je dotazování velmi pružné a pohotové a může probíhat na téměř libovolném místě. Dotazníky jsou pro další zpracování pořízeny do elektronické podoby.

Participace občanů – Aktivní zapojení občanů do řešení věcí veřejných všemi myslitelnými způsoby.

Participativní rozpočet – Jde o proces přímé, dobrovolné a univerzální demokracie, v rámci kterého mohou obyvatelé určitého místa (sousedství, čtvrti, obce, města) či členové komunity (veřejné/neveřejné instituce apod.) diskutovat a rozhodovat o využití části rozpočtu resp. o jeho výdajové nebo příjmové stránce. Česky bychom tedy tento proces mohli nazvat účastnickým rozpočtem. Jde o nástroj zapojení veřejnosti do procesu rozhodování skrze formulování prioritních oblastí rozpočtu, tvorbu konkrétních projektů, jejich výběr, volbu a následný monitoring. Je strukturovaným procesem a je založen na několika základních principech: rozvoj kultury demokracie a aktivního občanství, vytváření vztahu a posílení důvěry mezi zástupci/zastupiteli a členy komunity a  přesměrování finančních prostředků v souladu s veřejným míněním a ve prospěch sociálně slabších skupin obyvatel. 

Price test – Viz Cenové testy

Průzkum mezi občany – viz Výkum mezi občany

Předběžné odhady – viz Volební model, Volební preference

Předvolební výzkumy – Výzkumy, která dotazují politická témata (včetně volebních preferencí) bezprostředně před konáním parlamentních, prezidentských krajských či zastupitelských voleb. Slouží k co nejpřesnějšímu odhadu rozložení politických sil před volbami.

Researcher – viz Výzkumník

Respondent – Termín používaná v sociologii i sociální antropologii a psychologii pro osobu, která odpovídá na otázky kladené v rozhovoru nebo v dotazníkovém šetření či anketě, tedy v rámci všech technik postavených na dotazování. Českým ekvivalentem termínuje „dotazovaný“.  

Satisfakční studie – Jedná se o studii zabývající se spokojeností zákazníků. Je odvislá od povahy cílové skupiny respondentů. Vždy však měří spokojenost klientů či zákazníků se zakoupeným zbožím či službou.

SC&C, scac, SCaC – agentura sociologického a marketingového výzkumu (jinak také výzkumná agentura), založená v roce 1992 v Praze.

Segmentace – Rozdělení, či rozčlenění většího celku podle předem stanovených kritérií. V marketingovém prostředí je to hojně využívaný prostředek ke stanovení cílové skupiny produktu či služby.

Segmentace zákazníků – Rozdělení všech zákazníků do menších homogenních skupin se stejným nákupním chováním, potřebami a požadavky tak, aby bylo možno se dle předem vybraných kritérií zaměřit pouze na konkrétní skupinu.

Sekundární analýza – viz Desk research

Spokojení občané – Obyvatelé obcí a měst, kteří mají dobrý pocit z toho (vyjadřují spokojenost), jakým způsobem místní samospráva a státní správa vykonávají svou činnost, která přímo nebo nepřímo ovlivňuje jejich život.

Spokojenost klientů – viz spokojenost zákazníků

Spokojenost zákazníků – Je v měřitelném slova smyslu míra naplnění očekávání, která zákazník od daného produktu nebo služby má. Obecně pak lze spokojenost nejjednodušeji popsat jako dobrý pocit. 

Spokojený zákazník – Zákazník, jehož míra spokojenosti dosahuje po změření hodnot, které jsou před jeho provedením výzkumníkem stanoveny.

Spontánní znalost značky – Měřitelné povědomí, které je podmíněno zmíněním konkrétní značky bez dalších podnětů, pouze na základě dotazu na konkrétní produkt, nebo službu.

Strategický plán -  jeden ze základních dokumentů územního celku (města, obce či mikroregionu) vyjadřující předpokládaný vývoj daného celku v dlouhodobějším časovém horizontu. Strategický plán je koncepční a rozvojový dokument vytvářený městským nebo obecním úřadem, jenž vychází ze současného stavu veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města. Jeho hlavním smyslem je organizace rozvoje na bázi slaďování jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek, a poskytování určité orientace pro podnikatelské subjekty při stanovování jejich dlouhodobějších podnikatelských plánech. Strategický plán sestavuje zpravidla větší skupina autorů s různým odborným zaměřením. Doba sestavování plánu je přibližně půl roku až rok, u komplikovaných plánů může být i delší. 

Supervize – Kontrola procesu sběru dat využívaná k revizi dodržení metodologie a udržení kvality dat na maximální možné úrovni. Supervizor je odpovědný za kontrolu práce tazatelů (včetně operátorů call center).

Tazatel – Dobrovolný nebo profesionalizovaný spolupracovník výzkumného týmu, který vede sociologické rozhovory nejrůznějšího typu. Při běžném empirickém šetření spočívá jeho úloha v tom, že vyhledává podle předepsaného výběrového pravidla respondenty a provede s nimi rozhovor, rovněž podle stanovených pravidel. Většinou klade předepsané nebo orientačně naznačené otázky a zaznamenává odpovědi dotazovaných.

Top of mind – Termín pro první značku služby nebo produktu, kterou si respondent vybaví při otázce na konkrétní typ produktu nebo služby.

Veřejné mínění – přesvědčení, případně názor společnosti jako celku (veřejnosti). Lze jej charakterizovat také jako agregát subjektivních úsudků jednotlivců, kteří společnost tvoří.

Volební model -  Předpověď  volebního výsledku ke konkrétnímu datu. Je vytvořena na základě dat získaných dotazováním reprezentativního výběru populace a odpovídá na otázku: „Jak by dopadly volby, kdyby se konaly v den dotazování?“. Výsledek zahrnuje odpovědi pouze těch respondentů, kteří deklarují, že by k volbám šli. 

Volební odhady – viz Volební model, Volební preference

Volební preference - Voličské preference odhadují, jak by v současné chvíli dopadly volby. Z analyzovaných dat jsou vyloučeni všichni respondenti, kteří deklarovali, že se voleb nezúčastní. Takové výsledky jsou však stále „kontaminovány“ tím, že zahrnují i ty, kteří neví, zda by k volbám šli, případně těmi, kteří nevědí, koho by volili.(Zd

Výzkumná agentura – Společnost zabývající se zprostředkováním komplexních služeb v oblasti marketingového, sociologického a politologického výzkumu, statistiky, poradenství, apod.

Výzkum, Průzkum – viz výzkum trhu, marketingový výzkum, sociologický výzkum.

Výzkum mezi občany – Systematické reprezentativní dotazování občanů konkrétní obce podle předem stanovené metodologie podle pevně stanoveného dotazníku.

Výzkum spokojenosti – viz satisfakční studie

Výzkum trhu, marketingový výzkum – Systematické získávání a vyhodnocování informací za účelem zisku konkurenční výhody, navýšení tržního podílu, pochopení nákupního chování a optimalizace marketingu. Slouží také k určení aktérů trhu, identifikaci jejich potřeb a analýze jejich rozhodování.

Výzkumník – Člověk odpovídajícího vzdělání a zkušeností, který provádí analýzu dat.  Je zodpovědný za průběh a realizaci výzkumného projektu od jeho návrhu, po prezentaci výzkumné zprávy zadavateli. 

Znalost značky – Povědomí, které o značce na trhu (v cílové skupině) panuje. Měří se kvantitativní metodou, nejčastěji před a po kampani, která má znalost značky zvýšit.