Na čem bude záviset důchod lidí narozených po roce 1970?

Jistě jste v poslední době zaznamenali živé diskuze na téma – přijímání dvouletých dětí do školek od roku 2020. Tuto změnu přinesla novela školského zákona, která je v platnosti již od roku 2016, ale zvedla se k ní diskuze až v poslední době. Dost možná proto, že řada starostů zjistila, že chybějící kapacitu školky nestihnou již navýšit. Jak tohle všechno souvisí s vaším důchodem? Čtěte dál.

DEJME FAKTA DO POŘÁDKU

Můžeme se setkat s nepozorně interpretovaným výkladem, že rodiče budou mít povinnost dávat dítě již od 2 let do školky. Tak to není. Dvouletému dítěti od roku 2020 vznikne „pouze“ nárok na místo ve školce. Rodiče nadále rozhodují o tom, zda chtějí zůstat s dítětem doma, nebo využít předškolní zařízení. Naopak obcím vzniká povinnost vytvořit místo ve školce. Protože i když má rodič „pouze“ nárok, obec musí připravit dostatečnou kapacitu. A zde je ten problém.

Podle našeho průzkumu na souboru 410 respondentů z přelomu roku 2016 a 2017 vychází, že 50 % rodičů schvaluje, aby již dvouleté děti chodily do školky. Ostatní by nechali své dítě doma. V době rekordně nízké nezaměstnanosti je pravděpodobné, že toto procento rodičů se bude zvyšovat. V případě, že by stát umožnil čerpat rodičovský příspěvek celý najednou, by se procento rodičů, kteří jsou ochotni dát dítě do školky před třetím rokem věku, zvyšilo až na 72%.

Zdroj SC&C: Výzkum rodičů a ředitelek mateřských škol 2016 - 2017

Jak vypadá situace v ČR s celkovým počtem chybějících míst ve školkách?

Zdroj Populační kalkulačka SC&C

JE SITUACE VŠUDE STEJNÁ?

Určitě ne. Hlavní problém je v příměstských oblastech kolem velkých měst, kde probíhala výstavba nového bydlení, aniž by se dostatečně investovalo do infrastruktury. Je i řada „spádových“měst, se kterými chtějí okolní obce bez předškolních zařízení podepsat smlouvu o tom, že k nim
i v budoucnosti mohou umístit své děti. Tyto obce se samozřejmě ptají, jak mají zjistit, zda budou mít dostatečnou kapacitu pro své děti a děti z regionu. Pak jsou zde obce, které jsou momentálně v počtu předškolních zařízení bez problémů, ale problém jim krátkodobě nastane s nárokem všech dvouletých dětí v roce 2020. Přitom v nejbližších 5 až 7 letech očekávají spíše pokles počtu dětí. Mají kvůli 3 rokům a hypotetické možnosti, že nastoupí všechny děti z ročníku stavět novou školku? Co s ní budou do 10 let dělat? A jsou zde i obce, které již nyní přijímají dvouleté děti, protože mají dostatečnou kapacitu. Již nyní je po celé ČR přijato v předškolních zařízeních více jak 40 tisíc dětí mladších tří let.

OTÁZKA PLÁNOVÁNÍ?

Odpověď na otázku, zda stavět školku kvůli novele školského zákona, je skryta ve využívání dat ze strategických plánů a demografických studií. Proto jsme na trh uvedli naši Populační kalkulačku, která dokáže spočítat přesně na danou obec, nebo libovolný region celkové počty dětí, které budou mít nárok na místo ve školce. Je zde započítán i vliv migrace na danou oblast. Drobnou nepřesností je, že ve statistikách jsou uváděni jen lidé s trvalým pobytem. Nicméně to je problém celorepublikový a s jinými daty nemohou pracovat ani jiné státní úřady. O změnu a lepší registraci obyvatelstva se již zasazuje například Svaz měst a obcí ČR a další.

Největší otázkou pro obce přesto zůstává, kde na navýšení kapacity vzít peníze. Dalším problémem je zajištění odpovídajícího personálu a jak např. přestavbu využít, až tato potřeba opět poklesne. Řada obcí má pocit, že se na ně vložila povinnost bez podpory a prostředků ji zajistit. A přitom právě rodina je ještě zatím základ státu.

CO SE STANE, KDYŽ SE NIC NESTANE?

Novela byla zřejmě míněna dobře a chtěla „popohnat“ obce k tomu, aby se nestavěly zády k potřebám generace ve fertilním věku.  Aby se nestávalo, že zoufalá maminka nemůže nastoupit do práce, protože nemá místo ani v nejbližších pěti školkách pro své tříleté dítě. Nebo rodina, která zvažuje třetího potomka, a nakonec takové chvályhodné rozhodnutí neudělá. A to třeba jen z toho důvodu, že do školy a školky před domem se jejich děti nedostaly, a tak rodiče musí po ránu a odpoledne objíždět vzdálené školy a školky, kde se jim nakonec podařilo děti umístit. Toto jsou jen dvě reálné zkušenosti hlavně z příměstských oblastí větších měst v ČR. Ten, kdo je zažil, se logicky ptá – to na nás nikdo nemyslel? To nikdo neví, kolik nás tu žije a že budeme potřebovat školku?

Řada obcí, které mají problém s kapacitou školek, otálí se zásadními rozhodnutími s nadějí, že se novela zase zruší. Představa, že si nechají vypočítat potřebnou kapacitu, zahrnou ji do územních a finančních plánů, roztočí se kolo žádostí, dotací, výběrových a stavebních řízení, a nakonec to vše spadne do nového volebního období, je staví do velké nejistoty. Navíc školka není jedinou starostí obce.

Jak to ale vypadá s celkovou demografickou situací v ČR? Průměrný věk matek se neúprosně zvyšuje. V roce 2016 to bylo 30 let. . Ženy z generace tzv.“ Husákových dětí“ mají již pomalu po fertilním období. Přestože to byla jedna z nejsilnějších generací žen v naší historii, jejich „potenciál“ co do počtu dětí se ve skutečnosti nevyužil. Třeba i kvůli odloženému (tím pádem nikdy nerealizovanému) rozhodnutí pořídit si (další) dítě. V současné době připadá na jednu ženu 1,63 dítěte. Přichází porevoluční generace, která je naopak nejslabší generací v naší historii. Z níže uvedeného grafu vývoje demografické situace v ČR za posledních 100 let zřetelně vyplývá, žek nárůstu populace přispívají v mírových podmínkách zejména propopulační opatření. Generace, která přichází, by měla začít s rodičovstvím dříve a ve větším počtu, aby nedošlo k dramatickým poklesům počtu dětí ve školkách a všech dalších souvisejících oblastech.

Možná máte nechuť k propopulačním opatřením, když si vzpomenete, jak bylo pro silnou generaci Husákových dětí vše nedostatkové. Ale tato situace nastala, protože došlo k podpoře silné poválečné generace přesně v období, kdy se dal očekávat populační růst. Abychom se opět nedostali do situace, že budeme školky a školy zavírat a zpětně otevírat, je rozumnější podpořit naopak početně slabší generaci právě nyní. Díky tomu by se mohl zajistit průběžně podobný počet dětí bez větších výkyvů. Kdo by nad tímto komplexním úkolem správného hospodáře měl bdít? Hlavně stát. Nestačí jenom slevy na daních, ale i vytvoření prostředí, ve kterém lze skloubit rodinu a práci. Právě školky a školy, jejichž zřizovateli jsou především obce, by měl stát aktivně podporovat, a ne pouze úkolovat. Vedle samotné podpory sítě zařízení pro předškolní děti je zásadní řešit problém komplexně, a to podporou udržitelného bydlení (včetně bydlení sociálního) a změnou legislativy pro větší podporu částečných úvazků.

Demografka, profesorka Jitka Rychtaříková popsala už v roce 2004, že transformace výrazně zvýšila nejistotu. Bydlení se pro určité skupiny obyvatelstva stalo téměř nedostupné. Vznikl velký rozpor, jestliže člověk chce budovat dobře svoji pracovní kariéru, tak už mu příliš nezbývá možnost péče
o rodinu.

Vývoj demografické situace v ČR za posledních 100 let

I NEČINNOST NESE PLODY

Neřešení dostatečné kapacity předškolních zařízení, která rodiče trápí již od roku 2005, nebo snaha o zrušení současné legislativy, může dostávat do náročných situací ty představitele obcí, kteří vzali novelu vážně a začali budovat školky. Případné zrušení novely dá za pravdu všem, kteří vidí, že když se nebude dělat nic, tak to nějak dopadne a lidi ať se prostě nějak zařídí.

Jaký signál o důležitosti rodičovství se tímto vysílá ke generaci budoucích rodičů? Přitom pro tuto generaci jsou dostupné i informace s fungováním rodiny v zahraničí, kde není zvykem, aby tak vysoké procento žen bylo 3 až 4 roky na mateřské dovolené. Právě tato generace se bude vážně potýkat s rostoucím indexem stáří viz.[1] Pokud bude pokračovat současný trend, sníží se už v roce 2030 podíl dětí ve věku  0–14 let na celkové populaci ze současných 15 % na 13 %. Přitom senioři ve věku 65 let a více (s nárokem na důchodové zabezpečení) budou v celkové populaci zaujímat 24 % oproti současným 19 %.

Zdroj Český statistický úřad

NA ČEM BUDE ZÁVISET KVALITA SENIORSKÉHO ŽIVOTA ZA 20 LET?

Je to jednoduché, právě váš důchod bude záviset na počtu dětí té nejslabší generace. Pokud půjdete do důchodu za 20 let, je právě poslední příležitost zařídit, aby se na našem území narodilo dost dětí, které za 20 let vstoupí do pracovního procesu a začnou přispívat do průběžného důchodového systému. A nejde zde jen o finance, ale i o dostatek pracovníků, kteří budou pracovat ve službách, které bude silná generace seniorů potřebovat. Naší snahou by mělo být, aby těchto dětí bylo co nejvíce. Co udělají naši zákonodárci, aby se mladí lidé nebáli mít více dětí? Otázka potřeby volných míst ve školkách je jen částí mozaiky potřebných komplexních a dlouhodobých řešení, kterých bychom se měli v nejbližší době dočkat.

Kolektiv autorů článku jsou odborní zaměstnanci společnosti SC&C, kteří stáli u vývoje speciálního nástroje pro predikci a plánování služeb obyvatelstvu Populační kalkulačka SC&C.

Chcete si vyzkoušet Populační kalkulačku na krajských datech zdarma? Odkaz ZDE.

 

__________________________________________________________________________________

[1]Index stáří

Index stáří je používanou charakteristikou věkové struktury obyvatelstva, která vypovídá o stárnutí populace. Vyjadřuje, kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí. Konkrétně v tomto případě, kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *